Ponechme stranou otázku, jestli a jak amulety a talismany fungují.

Pro nás je zajímavý fakt, že přívěsky nošené většinou na krku, měly dříve spíše funkci magickou (u některých kultur tomu tak je doposud), teprve později převládla funkce zkrášlovací.
I když by se teoreticky v naší materialistické době něco takového jako amulety nebo talismany nemělo vyskytovat, setkáváme se s nimi velmi často.

Hned na začátku je ale nutné rozlišit, co je míněno slovem amulet a co slovem talisman.
Jak už to bývá, výkladů je více, někdy oba pojmy splývají v jeden jediný. Asi nejrozšířenější názor je ten, že amulet je přírodní, zatímco talisman předmět vyrobený člověkem.
Správnější by ale bylo říci, že amulet má chránit – před nemocemi, zlými silami, neštěstím atd..Vychází se zde z animistické představy, že na člověka působí magické síly a právě amulet je dokáže odvrátit.
Naproti tomu talisman má přitahovat dobré síly, pozitivum – např. štěstí, lásku, bohatství (srdíčko zavěšené na krku atd.).

Amulet je opravdu většinou přírodní – nemusí jít vždy jen o kámen. Amuletem mohou být třeba i korále, bylinky, části zvířat jako třeba kosti atd.. Amulety by se měly kvůli správné funkci nostit stále při sobě - k tomu dobře slouží váčky, kterým se říká škapulíře.
U talismanu bývá často magická formule nebo obrazec vyrytý do vhodného materiálu. Mohou to být i kameje nebo samotné drahé kameny.

Amulety a talismany se vyskytovaly napříč kontinenty a epochami.
Například Keltové používali jako amulety neopracované, nebo jen částečně opracované přírodniny – kameny, zvířecí zuby, paroží, jantar, ale na druhé straně i sklo a železo. Amulety měly často tvar postav, zvířat, prstýnků, což mělo zvyšovat jejich účinnost.
Ani Slované nebyli výjimkou. Jejich amulety měly tvary bohů a zvířat – koní, ryb a hadů. Oblíbené byly i známé symboly kříže, kola, pentagramu a jiné.

Ve Starém Egyptě doprovázely amulety mrtvé na jejich další cestě. Nejznámějším motivem byl brouk skarabeus (vrboun posvátný), jehož podoba se často vyrývala do kamenů.

V Antice byly amulety oblíbené spíše u nižších společenských vrstev. Používaly se hlavně kameny s magickými nápisy a symboly. Řekové používali s oblibou motiv želvy, která symbolizovala plodnost.

Zajímavý je i postoj církví k amuletům a talismanům.
Nejznámějším křesťanským amuletem je bezesporu kříž, i když katolická církev toto označení nepoužívá. Církev se vůbec zpočátku stavěla k amuletům a talismanům odmítavě – považovala je za projev pohanství. Později je ale sama využívala. Rozšířené byly třeba obrázky svatých a v škapulířích nošené drobné posvěcené předměty.Ve středověku byl velmi rozšířeným amuletem Agnus (beránek), vosková pečeť s beránkem a znakem římského císaře Konstantina. Měl chránit nostitele před bleskem, ohněm, utonutím apod..

Z jiných náboženství či nauk je asi nejznámější taoistický symbol jin a jang zobrazující mužský a ženský princip