Piercingové šperky - materiály II

Kategorie: materiály, piercing
Piercingové šperky - materiály II
Máme tu další díl našeho malého seriálu o piercingu. V minulých dílech jsme se seznámili s historií piercingu, popsali jsme si základní metody aplikace . V předchozí části jsme si představili některé materiály piercingových šperků, dnes budeme pokračovat. Zlato Pro účely piercingu se doporučuje použití 14ti nebo 18ti karátového zlata. Nevýhodou je jeho měkkost a tím i možnost poškození povrchu šperku. Takový šperk potom může způsobovat dráždění kůže. Zlato vyšší ryzosti je zase příliš měkké a tak se může snadno poškodit závit na šperku. Zlato se zásadně nepoužívá při aplikaci. Stříbro – tento krásný kov bohužel způsobuje díky niklu velmi často alergické reakce. Bronz – použití nachází pouze u větších piercingů, v žádném případě se ale nedoporučuje pro aplikaci. Stejně jako u zlata a stříbra se používá až pro zhojený piercing.. Jeho záporem je i barvení kůže. Black line a Zicron Gold – V obou případech se nejedná přímo o materiál na výrobu celého šperku, ale o způsob potažení šperku z jiného materiálu, např. titanu. Blackline bylo vyvinuto na konci osmdesátých let pro medicínské účely, Zircon Gold naproti tomu jako alternativa ke zlatu ve šperkařství. Pro zhojený piercing je možné použít i jiné, méně obvyklé materiály jako dřevo, jantar, sklo. V úvahu je ...

Piercingové šperky - materiály I

Kategorie: materiály, piercing
Piercingové šperky - materiály I
Pokračujeme v našem malém seriálu o piercingu. V minulých dílech jsme se seznámili s historií piercingu, popsali jsme si základní metody aplikace a dnes se zaměříme na jednotlivé materiály, ze kterých jsou piercingové šperky vyráběny. Je jich celá řada, článek jsme proto rozdělili na dvě části. Piercingové šperky se vyrábějí z nejrůznějších materiálů, nejčastějšími a zároveň nejvhodnějšími materiály jsou chirurgická ocel, titan, platina a PTFE, spornější je použití zlata, kde se doporučuje zlato 14 nebo 18 karátové. I tak je ale zlato vhodné až na zhojený piercing. Je třeba brát v úvahu, že jen některé materiály jsou vhodné pro aplikaci (chirurgická ocel, titan, PTFE). To znamená, že se po propíchnutí zavede šperk z materiálu, který tělu neškodí a až teprve po zhojení lze použít šperk z jiného materiálu (např. zlata). Jednotlivé materiály Chirurgická ocel – jak už název napovídá, jedná se o materiál, který je používán ve zdravotnictví. Má krásný lesk. Obsahuje nikl, který by mohl způsobovat alergické reakce. Leštěním se ale vytváří na povrchu šperku vrstva, která brání uvolňování niklu ze šperku do těla. Nejodolnější vůči korozi je řada 300 – vyrábí se z ní tedy nejvíce implantátů a piercingových šperků. Nejčastěji je to chirurgická ocel 316L, 316LM a 316LVM. Nevýhodou ...

Piercing - jak se dostat pod kůži

Kategorie: piercing
Piercing - jak se dostat pod kůži
V minulém díle jsme se vrátili v čase a podívali se na historii piercingu. Dnes si ukážeme nejběžnější metody zavádění piercingových šperků do těla. Nejběžnějším způsobem provádění piercingu je vpich intravenózní kanylou (prostě jehlou :-)). Otvorem vzniklým vpichem je poté šperk protažen do těla. Protože se používají šperky s různými tloušťkami, musí se při vpichu použít i jehla s odpovídajícím průměrem. Jehla má vždy menší průměr než šperk. Pro docílení většího otvoru pro masivnější šperky se používají tzv. zvětšováky. Jsou to nástroje kuželovitého tvaru, které piercingový tunel roztahují. Za týden se otvor roztáhne asi o 1mm. Jejich nevýhodou je, že roztahovák musí být celou dobu v těle. Další možností pro zvetšení otvoru je vkládání tzv. plugů. Jedná se o kroužky rozdílné velikosti, které se postupně vkládají do zvětšovaného piercingového tunelu. Jde o dosti nákladnou metodu – je zapotřebí větší množství plugů různých velikostí. Dermal Punch - pro šperky větších rozměrů lze použít i tzv. vyrážení či vykrajování, u nás velmi málo používaný způsob. dutá jehla / foto William Rafti Zde se dutou jehlou (někdy i 8 milimetrů silnou) vyrazí chrupavka.Tento piercing se hojí poměrně dobře, protože otvor je větší a šperk nevyvíjí na okolní stěny tak velký tlak. Nastřelování náušnic – tato technika je omezena ...

Piercing - historie

Kategorie: historie, piercing
Piercing - historie
Pod pojmem piercing si můžeme představit propíchnutí pokožky a zasunutí předmětu – většinou šperku, do takto vzniklého otvoru. Já si ještě představím jehlu a s ní spojenou bolest, ale to druhé může být jen můj předsudek, protože žádný piercing nemám. Spousta lidí považuje piercing za nejnovější „výkřik módy“. Zdobení těla pomocí vpichů bylo ale známo již u nejstarších kultur na celém světě, o čemž vydávají svědectví mnohé archeologické nálezy. Piercing neměl vždy jen funkci zkrášlovací. Sloužil i k vyhranění se vůči jiným kmenům, ke spirituálním účelům (obřady inicializace dospělosti) a pod. Ozdoby se vyráběly ze dřeva, rohoviny, hlíny, kostí a jiných přírodních materiálů, někdy i z kovů. V Evropě se objevil piercing, např. propichování prsních bradavek, již před několika staletími. Nejednalo se ale o žádnou masovou záležitost, byla to doména dam z vyšších kruhů a tento způsob zkrášlování upadl později opět v zapomnění. Většího rozšíření se dočkalo pouze propichování uší. Nový impulz přineslo v šedesátých letech minulého století hnutí hippies, které, ovlivněno indickou kulturou, přispělo k rozšíření módy zdobení ušních lalůčků (i u mužů). Za pionýra na poli moderního piercingu je považován Fakir Musafar, který již v padesátých a šedesátých letech dvacátého století experimentoval ve Spojených státech s tělesnými modifikacemi ve stylu starých kultur. Fakir ...

Vítejte na www.sperkar.cz

Pokud se zajímáte o šperky a šperkařství, jste na správné adrese.

Nejčtenější články

Fimo - hmota nejen na výrobu šperků Puncování drahých kovů Bílé zlato Lada Vosejpková - šperky z kovu a kamene Péče o šperky, opravy šperků Intimní šperky Bohdany Goliášové Sue Heaserová - Výroba šperků z modelovacího stříbra Zjištění velikosti prstenu Zkouška ryzosti zlata, aneb není všechno zlato co se třpytí